Za prací v Mnichově

Práce v Německu

Rád bych se podělil o zajímavou zkušenost ze zahraničního pobytu. Zaregistroval jsem se v agentuře Servus, pražské firmě, která zprostředkovává pracovní pobyty v zahraničí. Jako náhodou mi došla nabídka z bavorského hlavního města – Mnichova, které jsem znal do této doby pouze z doslechu a jedné návštěvy přes vídeňskou kancelář.. V tomto ateliéru jsem v roce 2006 projektoval BMW Welt v rámci pracovní stáže Leonardo da Vinci. Odbočím-li od této zkušenosti, život mi nabídnul získat zkušenost z prostředí provozu velké nemocnice, snad i kvůli tomu, že studuji na Vysokém učení technickém doktorát a že jsem se učil dříve německy.

Nabídka zněla : Hygienische Vorsorge in LMU Grosshadern, pracovní smlouva pro měsíce červen a červenec 2010. Moc jsem neváhal a pracovní smlouvu pro studenty jsem přijal. Dne 30.5.2010 jsem dorazil nočním autobusem Student Agency do Mnichova a hned následující den se hlásil ve firmě Wackler v lokalitě Schatzbogen. Náklady na cestu byly optimální (Brno – Mnichov / 1 cesta / cca 1000,- Kč), dále asi 60 euro Mnichov ISARCARD na veřejnou dopravu pro 4 zóny města.

Průběh práce

Vrátím se ale k práci, což byl hlavní motiv výjezdu. Ke dni 31.5.2010 mě uvítala sympatická paní v sídle společnosti Wackler v lokalitě Mnichov Schatzbogen, která mi předala pokyny a instrukce k nástupu do práce. Den nato, tzn.1.6.2010 jsem přijel již přímo do LMU Grosshadern, kde jsem dostal v kanceláři KMD, firmě starající se o hygienu nemocnice, instrukce a šel rovnou na chirurgické oddělení veden vedoucím v modrém plášti pracovat.

LMU Grosshadern je velké nemocniční zařízení podobné například brněnské Fakultní nemocnici Bohunice. Směna na chirurgii probíhala následovně: obdržel jsem hygienický plášť, boty, čepeček, kalhoty, vydesinfikoval si ruce a vzal si gumové rukavice. Artefakty jako rukavice a čepeček (3 druhy) jsme během směny několikrát vyměnil dle potřeby a v závislosti na pohyb po nemocnici. K výkonu čištění jsme si museli brát stejně tak jako chirurg i ochranné ústní masky. Na chirurgických sálech měla firma KMD za povinnost udržovat hygienu před i po operaci. To fungovalo tak, že nás sestra po operaci na tzv. Funk (vysílačku se signalizací sálu) „propípnula“ a družstvo firmy KMD nastoupilo na sál kde v synchronizaci s předpisy čistilo přístroje, nerezové koše, podlahu, stěny a tak dále. Čistilo se hlavně od krve, gáz, použitých obalů a různých hadiček. Jiná firma pak třeba čistila nástroje po operacích.

Po prvním zahřívacím dni jsem pokračoval ve stejném úkonu i několik následujících dní. Abych se v provozu nemocnice lépe zorientoval, poslali mě brzy na jiné podlaží s chirurgií (operace srdce, plic, gynekologické operace, hlava, plastické operace a jiné). Pro firmu KMD specifikace chirurgického oddělení ale nehrála výraznější roli, my jsme museli pouze udržovat na sálech pořádek. Mimoto jsme ještě prali boty, čistily chodby a šatny, čistily kuchyně a ve volných chvílích pili turecký čaj. Pauzy záleželi na chirurgii trochu na doktorech, neboť jsme společně pracovali v synchronizaci. Trochu mě překvapila tolerance chirurgů, neboť hlasitost projevů KMD tureckých pracovníků byla místy opravdu větší. Asi se chirurgové velmi dobře soustředí.

Následující měsíc jsem se přesunul o etáže níže. Pracoval jsem například ve sklepě, kde přicházelo zcela špinavé použité hadříky, ty jsme podle barev třídily. Vedle nás byla márnice, kdy vozili mrtvé pacienty (ne často), proto jsme měli také ochranné náustky, gumáky a silné rukavice.

Jinde se dávali do automatických výtahů špinavé postele svezené z celé nemocnice. V jiném oddělení se postele zase připravovali k použití a vozili na sály a pokoje k použití. Za tu dobu, co jsem v nemocnici pracoval, jsem se trochu zasvětil do provozu nemocnice a potkal fajn lidi z různých kultur. Při práci jsem nenarazil na zásadní jazykové problémy, neboť se mluvilo spíše laickou neodbornou němčinou, nebo hoch – deutsch. Echt bavorská němčina byla poutavá také, ale pro mě jako pro nemístního nesrozumitelná.

Ubytování / organizační záležitosti

Časově byla práce dělena do směn, pracovalo se 5 dní v týdnu po osmi hodinách, s přestávkou 1 hodina během dne na oběd v nemocniční jídelně – tzv. Cassino a s možností přesčasů a práce v sobotu. Ubytování jsem měl v domečku na Allacher Str. na stanici Untermenzing. Zaplatil jsem zde zálohu 250 euro a stejnou částku jsem dal i za ubytování za měsíc. Na pokoji bylo umyvadlo, postel, skříně a také zde byl pěkný výhled na sousedovu vilku. Lokalitu Untermenzing hodnotím pozitivně, neboť je to vilková čtvrť s dobrou dostupností do města s dobrou občanskou vybaveností. Kvalita ubytování je na německé poměry normální, vzhledem k tomu, že se jednalo o starší paní, co pronajímala svůj dům, bylo ubytování i cenově dostupné.

Výplatu mi měsíčně dávali prostřednictvím šeku, který se následně proměnil v peníze u Dresdner Bank. Hodinová sazba cca 8 euro na hodinu byla na Německo standardní, není to sazba ani vyloženě nízká ani vyloženě vysoká. Nahlášení na finanční úřad v Německu je po příjezdu kvůli dani nutnost, mě strhli například asi 150 euro z výplat na daních. Výplaty jsou v nemocnicích různé, můžete narazit i na práci praktikantů za 400 euro / měsíc, práce za 1000 euro / měsíc si spíše važte.

Cestování / zábava

Město Mnichov jsem navštěvoval po směnách, ve volných chvílích a o víkendech, když jsem zrovna nepracoval. Má touha po vysokých podpatcích architektury mě dovedla k zajímavým dílům jako je centrála Swiss Re od Bothe, Richter, Teherani, dále pak budova Fuenf Hoefe od Herzog & de Meuron,, Přístavba Akademie výtvarných umění od Coop Himmelb(l)au, Bytovky na Genterstrasse od Steidle, Allianz Arena od Herzog & de Meuron a také Unterföhring Park Village od MVRDV, moderní kancelářský svět, kolem kterého jsem každý den jezdil metrem. Pro ty, co nezajímá architektura jsem navštěvoval McDonald's, Burger King a nebo prodejce kebabu z Blízkého Východu. V centrální části Mnichova jsem mohl zase pozorovat lidové umělce, jako je harmonikář, socha, houslista a nebo malíř. Byl jsem zde na hlavním náměstí také na koncertě neznámé lidové skupiny, nebo se koupat na FKK pláži.

Návrat

S Mnichovem jsem se po dvou měsících rozloučil po skončení pracovní smlouvy a v srpnu jsem dojel domů. Návrat příliš kulturním šokem nebyl, i když pár dní aklimatizace to jistě vzalo. Ještě mě čeká krevní test, riziko infekce je sice v nemocnici jak se dá minimalizováno, ale člověk se má pro jistotu protestovat.

Autor: Jan Chladil

Informujte se o možnosti vrácení daní při práci v zahraničí.

Sdílet tento článek