Chci si nechat zařídit studium v zahraničí

Seznam našich spolehlivých agentur a škol zajišťujících studium v zahraničí Anglie, Austrálie, Irsko, USA Německo, Velká Británie, EU, Kanada
více informací»

Chci přímo kontaktovat zahraniční jazykové školy

Seznam spolehlivých zahraničních jazykových škol s formulářem pro přímý kontakt. Angličtina, němčina, francouzština, ruština, španělština…
více informací»

Chci si nechat zařídit práci v zahraničí

Seznam našich spolehlivých agentur zajišťujících práci v zahraničí - krátké pracovní pobyty i zaměstnání, au-pair, letní tábory, práce na farmách…
více informací»

Michal Krčmář: Cestování není o penězích, ale o odvaze

Michal pracuje pro společnost MSD, vlastní magazín Objevit a dělá rozhovory se zajímavými osobnostmi. Patří k několika málo copywriterům u nás, o kterých jde slyšet a číst. Ostatně na některé jeho články jste již mohli na internetu narazit. Protože rozhovorů udělal možná na pár stovek. A teď přišla řada i na něj, aby se konečně vyměnily role a odpovídal tentokrát on na naše dotazy. Hlavně jsme si povídali o couchsurfingu. 

Ahoj Michale, kolik těch rozhovorů jsi už sepsal?

home_photo (1)Ahoj Markéto, asi tě zklamu. Myslím, že to bude tak kolem stovky. Na druhou stranu jsme se těm rozhovorům začali pořádně věnovat až někdy od ledna 2014. Říkám my, protože už rozhodně nejsem jediný, kdo píše na Objevit rozhovory. Perfektní rozhovory dělá třeba Pavla, občas se přidá někdo další z redakce. Je to kolektivní práce asi 10 lidí. A protože nám to funguje dokonale, tak nás začaly napodobovat i všechny další weby. Což mě na jednu stranu těší, protože se tak redakce magazínů dávají více prostoru zajímavým a schopným lidem.

Na druhou stranu nám roste konkurence. Ale zase je to fajn, že nás to nutí také více makat. Bez toho bychom nebyli tam, kde jsme. Konkurence je zdravá. Zvlášť, když je až za námi :-).

Lepší je to s lidmi, kteří se dokáží rozpovídat a jsou upřímní


Který rozhovor tě nejvíce bavil?

Asi nejvíce mě bavil Kazma, protože to bylo fakt zábavné povídání. Na druhou stranu spolupráce s ním byla řekněme trochu složitější. To, na čem jsme se dohodli, tak nikdy neplatilo :-). Ale chápu to.. Přece jenom jsou tyto výstupy do médií něco navíc, co ho asi zrovna neživí.

Hodně se mi líbil rozhovor s Robertem Rosenbergem kvůli jeho upřímnosti. A také nesmím zapomenout na Rosťu Kocmana a Adama Zbiejczuka.

Tyto rozhovory byly podle mě přínosné. Čtenáři si z nich odnesli podle mého soudu dosti zajímavých informací. A bylo vidět, že oba kluci si s tím dali dost práce. Spolupráce a domluva s nimi byla taky špičková.

Hrozně fajn byl i Roman Vaněk (šéf Pražského kulinářského institutu), se kterým jste to tehdy smolili po telefonu :-). A třeba Láďa Hruška, který si i přes dost natřískaný program našel také chvilku času na odpovědi. Toho si velmi vážím, když i lidé, co jsou už mediálně známí a nebo jsou neskutečně časově zaneprázdnění, najdou čas na podobná interview.

Nechci tím však říct, že ostatní rozhovory nebyly dobré a nebo byly nedejbůh přímo špatné. To určitě ne. Ale tyhle rozhovory se mi vybaví jako první. A patří podle mě k tomu lepšímu, co lze na českém internetu najít. Už jenom kvůli tomu, že jsem je sepsal já :-).

Navíc je Objevit asi jediný web, který tyto rozhovory dělá pravidelně a poctivě. Tedy že to není jen pár slaboduchých vět o ničem, které si ještě někdo zaplatil, aby o něm nějaký zoufalec napsal.

Samozřejmě ale i u nás se objeví sem tam nějaký rozhovor, u kterého vím, že to není ono. Hodně záleží na tom, s kým ten rozhovor děláte. Osobně nemám rád, když si dáme tu práci a věnujeme rozhovoru čas a pak máme odpovědi typu ano / ne / nevím. Podle toho člověk pozná, že druhá strana to dost odflákla a nebo nepochopila, že tyto rozhovory nakonec budou reprezentovat je samotné. Když budete odpovídat stroze a nudně, rozhovor bude nezajímavý a nikdo jej dál sdílet nebude. Pak vlastně veškeré toto snažení postrádá smysl a mohli jsme jít raději všichni někam ven na párek v rohlíku a udělali bychom lépe. Mám proto raději lidi, co se umí rozpovídat a váží si toho, že se někdo o ně samotné a nebo o jejich podnikání zajímá. Protože v jiných médiích se s tím nikdo takto babrat nebude.

Cestování vám otevře oči


Michale, náš portál Nazkušenou se věnuje práci a studiu v zahraničí. Ty sám jsi někdy pracoval v zahraničí?

Ano, asi tři čtvrtě roku, jestli to správně počítám. Ale dělal jsem dost let pro různé mezinárodní firmy. Takže jsem vlastně stále jednou nohou v zahraničí.

Jak ses připravoval na svůj první výjezd za hranice?

Prakticky nijak, prostě jsem se sebral a do týdne jsem jel do UK. Ale měl jsem to o to jednodušší, že jsem tam měl již sestru a domluvenou práci. O to snadnější to bylo. Nicméně mi to hodně dalo. Člověku to dost otevře oči. Proto je ostatně dobře, pokud člověk hodně cestuje. Zvlášť když je mladý. Nemusí to být nutně po světě, klidně ať cestuje po České republice. Jde jen o to poznat, kde pak chcete žít, co chcete dělat a jaké prostředí a jací lidé vám vyhovují. Někomu vyhovuje, když je celý rok slunečno a dvacet stupňů nad nulou, někdo má rád větší města (třeba já) a jiný preferuje zase spíše menší města a klid.

Někdy ani člověk nemusí vycestovat. Já třeba u nás hostuju lidi z cizích zemí přes couchsurfing. Je to ideální prostředek, jak se naučit anglicky, poznat nové lidi, jinou kulturu a mít zajištěný nocleh, až budete chtít zase vycestovat vy. V létě mi chodí kolem 20 žádostí o přespání denně (asi jsem to prostě dobře sepsal). Už na to ani nestíhám moc odepisovat. Ale je to fakticky ideální prostředek k tomu, jak poznat nové lidi. A navázat přátelství s někým z druhého konce světa. Nedávno u nás byl klučina z Francie, který pochází z Martiniku. Za pár měsíců se za ním chystám zase já :-).

Ještě někam se chystáš?

Vím, že pojedu ještě letos do Států (pracovně) a do Jižní Afriky (na Vánoce). A když nad tím tak přemýšlím, tak ono to moje letošní cestování bude asi docela drahé :-).

Cestování není o penězích, musíte jen chtít


Když říkáš, že to je drahé, mohl bys poradit, jak se dá při cestování nejvíce ušetřit?

87562085Nemohl, protože zase tak moc toho nacestováno nemám :-). Ale třeba já hodně poslední dobou sleduju různé weby, které upozorňují na všemožné slevy (s vlastníkem jednoho z nich jsem dělal rozhovor). A pak také sleduji a nebo mluvím s lidmi, co se věnují travel hackingu. Díky tomu jsem si uvědomil, že cestování není o penězích. Ale pouze o tom, jestli cestovat chcete a máte odvahu na to jet ven za hranice -  aniž byste třeba měli na 100 % jisté, kde budete zítra spát nebo jestli ten hotel / dům najdete.

Ale právě o tom to je. O tomhle je vlastně celý couchsurfing. Jakmile to jednou zvládnete, příště to dáte taky. Neskutečně vám to zvedne sebevědomí. Víte, že se ve světě neztratíte. Pokud vám tedy zrovna neklekne iPhone a nebo vám někdo omylem zapomene aktivovat roamingová data, jako se to stalo nedávno mně. Až pak si uvědomíte, jak jste na tom kusu plechu závislí.

Co dalšího tě třeba na couchsurfingu překvapilo?

Že k nám spousta lidí dorazila stopem. Mě něco podobného snad čeká letos, když si najdu pár dní volna. Chtěl bych zkusit, jaké to je. Snad při tom nenarazím na nějakého masového vraha. Pokud ano, splní se mi můj dávný sen a budu na titulce Tn.cz…

Ale třeba i v tomhle je couchsurfing kouzelný. Můžete se učit od lidí, kteří již takto cestují měsíce a nebo roky. Protože když byste vyjeli jen tak někam z fleku vy sami, garantuji vám, že na padesát věcí určitě zapomenete. Ale takhle máte možnost se předem zeptat lidí, co si s sebou berou, když cestují po Evropě. Jaké oblečení si třeba brát na cestu. Co za boty si koupit, aby vás z toho nebolely nohy. Podle čeho vybírat, kde přespat. Jak si naplánovat cestu (často vás překvapí, že nikdo nic dopředu neplánuje a přitom jede na druhý konec světa).

Máš nějakou humornou historku spojenou s couchsurfingem?

Vybavuje se mi jedna z poslední doby, když k nám dojel ten klučina z Francie, ale který pocházel původem z Martiniku. Chlapec byl černý jak bota. A já o jeho příjezdu zapomněl dát vědět sousedům - takový starší pár, hrozně milí lidé :-). Bydlíme totiž v rodinném domku a běžně se potkáváme na chodbě. Frantíka jménem Christopher jsem ráno ubytoval, protože spal necelé dvě hodiny za poslední dva dny. A utíkal jsem do kanceláře. Na stole jsem mu nechal klíče, aby se pak mohl dostat z bytu.  Chris se odpoledne probral a chtěl se vydat na prohlídku Prahy. Když zamykal, tak se potkal ve dveřích se sousedem. Ten zprvu nevěděl, jestli se má bát o holý život a nebo volat policii. Přece jenom v domě nepotkává černoušky s klíči od bytu každý den. Do dnes si z toho děláme s Christopherem srandu, že je škoda, že s sebou neměl mačetu, kterou nosí snad každý obyvatel Martiniku přišpendlenou za opaskem a nebo na zádech. :-)

Soused už se tehdy asi tak nesmál, ale jedna láhev slivovice to spravila a občas tuhle historku ještě sem tam zmíní. Když chce zase slivovici :-). Naštěstí máme se sousedy perfektní vztahy, jsou to neskuteční pohodáři. Takže berou vše s humorem.

Jak ses ke couchsurfingu dostal? A kdy jsi s tím začal? Doporučil bys to i všem ostatním?

S couchsurfingem jsem začal až letos. Chtěl jsem to jednoduše zkusit. Doporučuji to určitě každému, pokud máte dostatečně velký byt a nejste vyloženě vlci samotáři, tak začněte nejdříve hostovat někoho z ciziny vy. Ať si to trochu osaháte a pak vyrazíte někam vy sami.

Minimálně vás to nutí se zajímat o vaše okolí. Protože pak působí dost debilně, když se vás někdo zeptá, kam jít a vy nic nevíte. I když jste tu vlastně doma.

Také vás to nutí mít doma alespoň trochu uklizeno, protože do toho bordelu si zahraniční návštěvu přece nepozvete, že :-).

No a první výlety pak budou za lidmi, kteří u vás už spali a které už dobře znáte a víte, že se navzájem snesete. Následně pak přejdete k tomu, že budete vy sami oslovovat cizí lidi a hledat nocleh vyloženě naslepo.

Vydat se na zkušenou má cenu v každém věku


Kdybys mohl být znovu mladý (neber to tak, že už patříš do starého železa), chtěl bys studovat v zahraničí?

Určitě. Podlě mě je to ideální škola života. Člověk se podívá do zahraničí a pokud je šikovný a líbí se mu tam, zpět do ČR se už většinou nevrátí.

Myslíš, že studium v zahraničí je hlavně o penězích - kdo na to nemá, má smůlu?

Myslím, že to je a není o  penězích. Vždycky se dá jít studovat ven a u toho pracovat. Ano, nebudeš mít mnoho volného času. Vlastně volný čas nebudeš mít žádný. Ale jde to. Když zatneš zuby, zvládneš to. Má sestra je typickým příkladem, že jde zvládnout obojí.

Navíc, pokud si studium platíš, tak tě samotného nutí se snažit. Protože v tom máš svoje prachy a moc dobře si pamatuješ, jak ses na to nadřel(a). Je to daleko lepší, než když ti školu platí rodiče. Takoví lidé většinou školu nedokončí, protože nemají tu správnou motivaci., Naopak ti, co si ji sami platí, pak často dosáhnou na stipendia, protože se daleko více snaží. Musí, protože jim nic jiného nezbývá. Ale sám tuto zkušenost nemám, soudím jen podle zkušeností ostatních, kteří podobnou zkušenost měli a nebo mají.

Je podle tebe rozhodující, když studuješ v zahraničí? Pomůže ti to třeba v práci, budou na tebe hledět, jako že máš školu na vyšší úrovni, že znáš jazyk? Nebo je skoro důležitější, když jsi prostě schopný a něco umíš?

Myslím, že alespoň u nás v ČR je to vstupenka do “lepší společnosti”. Určitě působí lépe, když máš titul ze zahraniční univerzity. Ale sám jsem zažil dost lidí s tituly MBA ze zahraničních univerzit, kteří byli fakt hloupí. Nic neuměli. Vlastně jo - pořád měli rozumu na rozdávání. Měli potřebu na vše dělat meetingy a o všem si dlouze povídat. Ale práce za nimi nebyla vidět žádná. Tzn. je to hodně o lidech. Tak jako všechno.

Autor: Redakce Nazkusenou.cz    


Sdílet tento článek

Byl pro Vás článek užitečný?

  

Diskuze k článku

Chcete sledovat diskuzi ke článku e-mailem?
K článku zatím nejsou žádné komentáře. Chcete-li vložit komentář, klikněte na tlačítko Nový komentář.
 
Hledání v článcích

Hledejte například: Austrálie, studium v Anglii, Au-pair, práce v Německu, (jméno agentury), Erasmus, brigáda...



oblibene

RSS Odebírat novinky přes RSS/XML

Nazkušenou.cz on Facebook