Moje cesta do Norska

Hodně jsem přemýšlela o pobytu v cizině, neustále mě hlavně mamka tzv. ukecávala, abych se někam podívala, že ona by jela hned, ale že neumí jazyk apod. Já jsem spíše stydlivá a plachá, proto to pro mi to zpočátku nepřišlo jako dobrý nápad, ale náhoda tomu tak trochu pomohla. Seznámila jsem se s klukem, který v cizině žije, no a zamilovali jsme se…

První problémy: norština a pracovní povolení

Po nějakém čase jsem se rozhodla za ním přestěhovat. Sice miluju léto a sluníčko, ale láska rozhodla: Norsko vyhrálo. Začátky tady byly opravdu velice krušné a těžké. S prací to také nebylo vůbec jednoduché, pokud nemáte vyloženě známé na správných místech, nebo neumíte jazyk. Norové celkově mluví anglicky téměř jako norsky, proto jsem si myslela, že nebude problém se tu s angličtinou uplatnit - ale ouha. Všude, kde jsem se na práci ptala, řekli, že by mě brali hned, ale až budu mluvit norsky.

Vyřizování na úřadech bylo také na dlouhou trať, všude nás posílali od ďábla k čertu a přehazovali si nás jako horký brambor. Přitom mi kamarádky psaly, že je to tu velmi jednoduché, jen nedodaly: „Pokud si vezmeš Nora!“ Na policii si musíte vyřídit povolení k pobytu a pracovní povolení. Jenže pracovní povolení vám dají, jen pokud máte domluvenou práci na 100% úvazek, což bez znalosti jejich mateřštiny nebylo jednoduché. Proto jsem byla ráda, že jsem našla práci alespoň na poloviční úvazek, na kterou mi ale bohužel povolení nedali. Práci jsem našla přes místní pracovní úřad. Byla by to práce s dětmi a potom večer uklízení celého komplexu, kde si děti přes den hrají. Majitel pochází z Ruska, proto jsem se snáze domluvili a vypadalo to, že svítá na lepší časy, ale bohužel to nevycházelo hodinově do plného pracovního poměru.

První záblesky naděje

Byla jsem zoufalá a chtěla jet domů, bylo to vše tak složité a komplikované! Pokud máte nějaké problémy s úřady nebo policií, koukají na vás jako na cizince a trvá podle toho doba vyřízení i jejich chování vůči vám. Mnohokrát jsme potřebovali něco zařídit, ale nás, jako cizince vždy odbyli, ale pokud jsme poprosili nějakého kamaráda Nora, vše bylo zařízeno bez problému. To mě tu trochu mrzí, že na vás stále koukají jen jako na cizince.

Po nějaké době jsme ušetřili na školu (kurz norštiny-denně 3 hodinky mimo víkendů). Ten si bohužel musíte také platit sami. Pokud vyděláváte v Norsku, není to problém, ale pokud si šetříte na kurz v Čechách je to v přepočtu cca 15000,- na půl roku = 5500NOK. Na kurzu jsem se naučila komunikovat a hlavně byla vysvětlena gramatika. Učitelé jsou báječní, většinou jsou 2 na každou třídu, která obsahuje zhruba 16 žáků (některé třídy mají jen 10, některé zase více). Hodně cizinců je tu z Polska, Afgánistánu, Portugalska, Filipín, Íráku apod.

Po tom, co jsem začala trochu mluvit norsky, se mi tu začalo líbit ještě o něco více. Lidé jsou hned milejší a přátelštější, na inzerát jsem si našla práci u jedné starší paní, kde jsem uklízela, bylo to celkem náročné, protože dům byl opravdu veliký, tolik pokojů jsem, mimo hotelu, snad ještě neviděla. Paní byla velmi milá a v čase, kdy jsem odpočívala, si se mnou povídala - zpočátku pouze anglicky, ale teď už i norsky. Říká, že se učím a mluvím dobře, ale jak jsem zjistila, to říkají všichni Norové cizincům, co umí více jak 2 věty.

Současná práce jako au-pair

Nyní pracuji jako au-pair u jedné hodné a milé rodinky, chodím dopoledne do školy. Musím ale dojíždět do sousedního města, proto trávím na cestě na kurz a zpět další hodinku a půl. Když přijdu po poledni „domů“, připravím sobě a dětem jídlo, najím se a jedu pro ně do školky. Do odpoledne, než přijdou jejich rodiče si hrajeme, chodíme na procházku nebo jen tak koukáme na pohádky.

Děti jsou 4letá dvojčátka a dokáží také někdy pěkně zlobit. V Norsku je zakázané děti i třeba jen fackovat. Myslím, dát políček za to, že jsou drzé, nebo neposlouchají, natož je ohnout a dát jim tzv.“na zadek“ - to tady nehrozí. Rodiče si nechají všechno líbit, prostě dělají vše pro děti, ať je to třeba i na úkor jejich nervů. Večer koukáme na televizi, buď můžu společně s nimi v obýváku nebo ve svém pokojíčku, který je také vybaven televizí a rádiem. Jediné co vám většinu nepříjemností a zdlouhavého vyřizování usnadní je vdát nebo oženit se s Norem či Norkou. Potom povolení k pobytu dostanete automaticky i jejich identifikační číslo, kurz, jež jsem já musela platit, máte zadarmo apod.

Život v Norsku

Trošku odbočím k přírodě. Je tu opravdu nádherně, hlavně na severu. Ledovce, polární záře, výprava na Lofoty a pozorování velryb, níže lesy, hory, prostě nádhera! Byla a jsem ještě teď nadšená! Norové každý víkend chodí s dětmi na výlety, tzv. jejich „Vi gå på tur!“ „Jdeme na výlet je.“ tu velmi oblíbené. Rodina se pořádně oblékne a můžou vyrazit. Někteří nachodí za víkend až desítky kilometrů, jak staří, tak mladí.

Hodně lidí tu má vše na hypotéku a mohou si to dovolit, většinou dělají oba manželé a s platy dohromady se to dá docela snadno zvládnout. Ceny se tu dají srovnat s Čechy, ale nesmíte přepočítávat, jinak si nic nekoupíte. Jen alkohol je tu drahý! V hospodě, restauraci či baru se téměř neopijete, pokud nemáte v peněžence tisícovky. Služby celkově jsou tu poměrně drahé.

Není to tu jako v Čechách, že se musíte okamžitě bát, když zapomenete zamknout auto nebo byt. Norové skoro nezamykají, kola nechávají bez zámků apod. Tedy jen do té doby, než se setkají se zloději. Pověst cizinců kazí hodně Poláci. Osobně proti nim nic nemám, sama mám několik kamarádek z Polska, ale většinou je to bohužel tak. Zrovna dneska jsem koukala na pořád v televizi, kde bylo vykradeno zlatnictví. Podle oblečení, důkazů a všeho to byli právě Poláci. Takže jedině na ně si tu dejte pozor, ostatně jako u nás.

Také musíte počítat s tím, že v zimě je tu ráno hodně dlouho tma, jako v pytli a večer zapadá slunce cca o hodinu až dvě dříve než u nás. Takže světlo je tu tak od 10 až 11 hodin do 4 či 5 odpoledne. V létě je zase naopak o hodinku dvě vidět déle. Na někoho zima může působit depresivně, já přijela v lednu a chtěla jsem okamžitě domů. Zato léto se mi tu opravdu líbilo, sice se cachtat v moři moc nemůžete, protože má i uprostřed léta max. 22 C., spíše ještě méně, ale krásná příroda vám to tu vynahradí.

Sdílet tento článek